František Plánička
S legendou Československé kopané Vás seznámí Petra Cejpková, která zpracovala nejzajímavější informace z jeho života a kariéry. Za to jí patří ode mně poděkování.
Legenda českého fotbalu, František Plánička, se narodil 2. června roku 1904 v Praze. Fotbal se stal jeho životem. Svou sportovní kariéru začínal ve Slovanu Praha VII, později působil také ve Staroměstském SK Olympia. Není bez zajímavosti, že na počátku 20. let trénoval již se Slávii a dokonce také i se Spartou. Byl však v té době členem SK Bubeneč. Za tento klub chytal jako brankář. Slávisté měli o výborného hráče obrovský zájem, což samozřejmě SK Bubeneč nesl velmi těžce, neboť ani on nechtěl o Františka přijít.
František Plánička však sám toužil po tom, aby mohl hrát za Slávii. Říká se, že si svůj přestup do tohoto prestižního klubu doslova vyvzdoroval. Od 1. října roku 1923 již obléká slávistický dres. Do Slávie přestoupil z Bubenče za 800 Kč. Z této částky sám nedostal ani haléř, vše bylo ve prospěch klubu. Zcela jistě však této skutečnosti později nelitoval, neboť přestup do Slávie odstartoval velmi úspěšná léta jeho života a fotbalové kariéry.
Vzestup samozřejmě nebyl okamžitý, ale díky Pláničkově houževnatosti a píli v podstatě jistý. Měl silného konkurenta, kterým byl zkušenější brankář Josef Štaplík, jenž přišel do Slávie na podzim roku 1923. V klubu to fungovalo tím způsobem, že když se nedařilo jednomu, byl povolán do zápasu druhý, a naopak. Plánička měl možná méně zkušeností, avšak brzy se on dostává do pozice prvního brankáře díky svým fotbalovým úspěchům
V zimě roku 1923 se Plánička zúčastnil zájezdu Slávie do Španělska, kde jeho klub poráží Bilbao, Barcelonu a Curych. Plánička je sice ještě nováčkem, v brance nestojí tak často, ovšem dokazuje, stále více své brankářské schopnosti. Vypracovává se až do národní reprezentace, za níž poprvé nastupuje v roce 1926. Byl tehdy 67. reprezentantem v řadě, tzn. osmým brankářem. Bylo to dne 17. ledna 1926 a jednalo se o přátelský zápas v Turíně proti Itálii. Za slávistickou reprezentaci odehrál celkem 73 utkání, z toho 37-krát byl kapitánem. Jeho na muže spíše drobnější postava prokazovala ohromnou mrštnost v bráně, kdy chytal míč do tzv. „koše“- v pádu si tzv. „rybičkou“ ztlumil míč oběma rukama na prsou. Jedním z jeho obrovských úspěchů je MS v roce 1934 v Itálii. Pláničkův tým se utkává s Rumunskem, Švýcarskem, Německem, s nímž bojuje také v semifinále. Ve finále stojí proti němu domácí Italové. Finálový zápas sice končí vítězstvím právě domácích (1:2), nicméně úspěch československé reprezentace je i tak obrovský. Se stříbrem se vrací Plánička a jeho tým do Prahy, kde jsou vítáni s bouřlivými ovacemi.
Pro Františka Pláničku byl velmi smutným zážitkem zápas v roce 1937 proti Maďarům. Protivník dal našemu týmu celkem osm gólů. František Plánička tento nezdar nesl velmi osobně. Je třeba ale zdůraznit fakt, že i přes toto poměrně vysoké číslo prohry hodně dalším brankám protivníka svou mrštností a bystrostí zabránil. Přesto byl velmi roztrpčen z celkového výsledku. Se slzami v očích prosil po zápase novináře, aby se nemusel k utkání vůbec vyjadřovat. Byl velmi citlivý a sebemenší neúspěch bral tento výjimečný člověk velmi osobně. V roce 1929 byl společně se Španělem Zámorou považován za nejlepšího fotbalového brankáře v Evropě. Za jeho jedinou slabinu byl považován levý horní roh branky, niméně tento fakt rozhodně nemůže ovlivnit celkový Pláničkův fotbalový úspěch.
O další rok později bohužel jeho kariéra v naší reprezentaci končí. Píše se rok 1938 a Plánička jako kapitán se svým týmem vyráží na MS do Francie. Ve čtvrtfinále nastupuje naše reprezentace proti Brazílii. Výsledek byl 1:1, bohužel v 83. minutě si po střetu se soupeřem slavný brankář zlomil ruku. I přes neuvěřitelnou bolest odchytal zbytek zápasu. Jednak střídání nebylo povoleno, jednak ho vázal jemu víc než vlastní smyl pro povinnost k týmu. Ruka byla dána do sádry a byť se zahojila, do brány se František Plánička již nevrátil. Nejednalo se jen o toto MS, ale o fotbalovou kariéru celkově. Nerozhodný zápas s Brazílií byl tehdy po 48 hodinách opakován, soupeř vyhrál nad naším týmem 2:1. Plánička již jen smutně přihlížel s rukou v sádře. Pro jeho další působení v bráně bylo bohužel zjištěno, že v minulosti měl ruku již zlomenou a tudíž další vypětí ve vrcholných zápasech nebylo možné riskovat. V brance stál samozřejmě i v pozdějších letech, nicméně k původní fotbalové kariéře se již nevrátil.
Františku Pláničkovi bylo pouhých 34 let, když odešel z národní reprezentace. Fotbalu však samozřejmě zůstal i nadále věrný. Působil léta ve výboru Slávie, doprovázel národní tým. Až do svých osmdesáti let vedl velmi aktivní sportovní život, pomáhal mj. také trenérům. V roce 1984 se musel podrobit po zranění nohy operaci kyčelního kloubu. Tehdy se s fotbalovým trávníkem rozloučil Plánička definitivně.
Zanechal za sebou neuvěřitelnou statistiku, co se týče chycených gólů na počet odehraných zápasů. Za svůj život odehrál 1235 zápasů. Gólů pustil 1073, což činí průměr 0.86 branky (tedy necelý 1 puštěný gól) na zápas! Přímo v barvách Slávie odehrál 969 zápasů. Byl známý svou milou, skromnou povahou a tvrdou osobní disciplínou sám k sobě. Nikdy nekouřil, nepil alkohol a dokonce ani kávu. Z hlediska zdravého životního stylu je František Plánička skutečným vzorem pro mnoho současných sportovců. Mezi svými fotbalovými kolegy byl známý jako velmi komunikativní člověk a výborný vypravěč. Naprosto právem si zasloužil četná ocenění, mezi která např. v roce 1994 náleží Titul fotbalového rytíře či vyznamenání Cenou dr. Václava Jíry. V anketě, kterou vyhlásila Mezinárodní fotbalová federace, se umístil mezi deseti nejlepšími brankáři světa.
Se světem fotbalu a s milovanou Slávií se navždy František Plánička rozloučil 19. července roku 1996. Věhlas této naší fotbalové legendy je však nesmrtelný. Poslední rozloučení se konalo ve strašnickém krematoriu 26. července 1996. Téhož roku mu byla udělena „in memoriam“ plaketa J. Maddena, nejvyšší ocenění fotbalové Slávie, v jejímž dresu odehrál 742 vítězných utkání.
Autor: Petra Cejpková
Are you 18? Come in and don't be shy!
(loveawake.ru, 1. 2. 2022 12:46)